nprofile1qy2hwumn8ghj7un9d3shjtnyd968gmewwp6kyqpq7yjmffzs3pepz54k5kl49vmvzjju6kuj8wxs30nzzapxjmhvs4esfq0zu5 (nprofile…0zu5)
"Celá logika singularity je například založena nejen na potvrzení jedné věci nebo osoby, ale také na znehodnocení jiných. Některé věci jsou hodnoceny pozitivně, zdají se být velmi cenné, a jiné jsou znehodnoceny, zdají se být bezcenné, téměř neviditelné."
Tady je potřeba zdůraznit, že oni používají "singularitu" v nějakém hodně jiném smyslu, než v jakém o ní obvykle diskutuji já - já jsem zvyklý na technologickou singularitu, na exponenciální nárůst změny, který hrozilo přinést AI (ale nepřinese, protože jako NP-úplný problém mají algoritmy, na kterých stojí AI, naopak exponenciální nárůst spotřeby energie a k výraznému průlomu tedy principiálně nemůže dojít - pouze k zrychlení tempa vyčerpání zdrojů).
Pokud se přenesu přes to, že autor využívá nějaký pojem pro mě nezvyklým způsobem, tak polemizuju s tím "znehodnocením jiných". Naopak, jedinečnost vytváří hodnoty, které jiní mohou neomezeně recyklovat a jejich vlastní jedinečnost surfuje na této recyklaci jedinečností předchozích.
Příkladem může být elektronická a taneční hudba a umění remixu - existovala zde éra trvající asi 20 let, která končí až v posledních letech, kdy DJové, kteří sami v klasickém smyslu netvořili, dokázali vytvářet iluzi jedinečnosti okamžiku právě remixováním již vytvořeného. Kultura koláže, remixu, recyklace, cover-verze, remake... to vše zpochybňuje, že jedinečnost by něco znehodnocovala, protože naopak může vést k znovuzhodnocení a k oživení zájmu o již zapomenuté: ať už dílo nebo jeho autory.
"Patřím k té generaci, která zažila pád Berlínské zdi roku 1989 v období pozdní puberty."
Ano, jako já. I proto mi ten článek přijde zajímavý, i když zdaleka nesouhlasím se vším a vidím pesimisticky spíš trochu jiné trendy....
2/2